NÁŠ PŘÍBĚH

Jmenuju se Radek Navrátil a budu vám vyprávět příběh. Než ale začnu, vězte, že jsem čtvrtou generací páleničářů naší vlastní pálenice. Moji synové Adam a David jsou tedy generace pátá.

Když přijdete do pálenice dnes, nahlédnete přes letité dveře, které vás ochotně vpustí s dlouhým a příjemným vrznutím, a okamžitě vás okouzlí sladká vůně kvasu. A ten příběh, který vám řeknu, je z doby, kdy ty dveře byly úplně nové.

Můj praděda František Navrátil byl těch časů především zemědělec – takový ten pracovitý. Přes zimu práce nebylo, půda byla zmrzlá, dřevo dávno naštípané, ovoce sklizené a tak jednapadesátiletý František přemýšlel, co s dlouhými zimními večery. Až mu to celé došlo.

V roce 1922 se tak rozhodl předložit Městské radě ve Zlíně list, kde žádá o povolení ku stavbě pálenice ve své zahradě při svém čísle 360, Stráně. Přiložil nákres a 20. října žádost k radě zanesl.

Pokud jste psali adresu tohoto webu ručně, máte náskok, protože víte, jak to dopadlo: Bylo mu vyhověno. Od té doby nebylo ani jedné zimy, kdy bysme nepálili. Naše rodina provozuje pěstitelskou pálenici už přes 100 roků.

František Navrátil a jeho syn Raimund zpracovávali své ovoce – trnky na kvas, ze kterého potom pálili slivovicu. A začali pálit slivovicu i pro všechny ostatní zájemce. 

Pálilo se před válkou i během ní. Vše fungovalo až do roku 1948, tehdy nám byla naše pálenice znárodněna a byla přiřazena pod národní podnik Sloko Uherské Hradiště (Slovácké konzervárny a lihovary). Velké pozemky nám byly vykoupeny za směšných podmínek a hlavně proti naší vůli. Můj děda Raimund Navrátil s tímto nesouhlasil.

Znárodněna nám byla „bez náhrady“. S mým otcem Rajmundem Navrátilem (3. generace) jsme se stali zaměstnanci státu – ve své vlastní pálenici. 

Po revoluci v roce 1991 si můj otec Rajmund zažádal o navrácení pálenice. Museli jsme si ji vykoupit zpátky za zůstatkovou hodnotu, naši vlastní pálenici, za kterou jsme předtím nedostali nic a byla nám zkrátka sebrána.

U nás v pálenici se držíme tradičních postupů, tak, jak naši pradědové a dědové. Slivovici vyrábíme dvojitou destilací. První surovinový kotel má objem 250l. Druhý tzv. rektifikační kotel je na 100l. Pomalou destilací, kdy 250l kvasu se pálí nejprve 1,5 hodiny v kotli surovinovém, se potom v menším rektifikačním přepaluje rovněž 1,5 hodiny.

Touto pomalou a precizní destilací vzniká kvalitní slivovice. Pod oběma kotli se topí dřevem. Za kvalitu ručíme svým jménem už přes 100 let a jsme na to patřičně hrdí. Známkou toho, že to děláme dobře je to, že se k nám pěstitelé vrací a to rovněž několik generací.

V roce 2016 jsme se rozhodli naši rodinnou tradici posunout a začít pálit slivovici pod naší vlastní značkou – Navrátilova slivovica. Zkušenosti pěti generací, ty nejlepší trnky od místních sadařů vypálené poctivou metodou na dřevě Vám tak předkládáme v nádherné lahvi, abyste mohli ochutnat kousek stoleté tradice.